|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Šebela, Vojtěch ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh Římskokatolického kostela Seslání Ducha svatého v Brně Líšni. Objekt bude doplněním potřeb Salesiánské komunity, která v blízkém domě mládeže Salesko působí již téměř 30 let a zaměřuje se na výchovu mládeže metodami od Dona Bosca. V návrhu kostela se také počítá s vybudováním zázemí farníků a ubytováním Salesiánů. Dále by měl sloužit nejen současné komunitě, ale i širší veřejnosti. Návrh nabízí řešení, jak v moderní době začlenit stavbu těchto rozměrů do urbanistického celku jako je sídliště. To vše s důrazem na minimalizování negativních dopadů na stávající obyvatele, kteří okolní plochy využívají k rekreaci. Stavba se bude skládat ze dvou funkčních celků. První bude tvořen objektem kostela s kapacitou 300 sedících a 100 stojících farníků. Druhou částí bude farní centrum s komunitním sálem pro 100 osob. Dále se zde budou nacházet byty pro kněze, zájmová dílna a farní kanceláře.
|
|
| |
|
|
Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě
Špátová, Ingrid ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě" pojednává o hudebních projevech v rámci staroegyptského kultu. První kapitola osvětluje pojem "hudba" v kontextu se starověkým hudebním životem. Následující kapitola přibližuje podobu staroegyptské kultické hudby a zpěvu, způsoby egyptského ladění a formu hudebního tělesa. Kapitola třetí se podrobněji zabývá hudebním doprovodem pohřebního rituálu i jiných svátků a seznamuje nás s ženskými hudebnicemi v chrámovém životě. Následuje propojení konkrétních egyptských božstev s hudbou, zmíněná je jejich charakteristika i atributy. Pátá kapitola přináší přehled nejdůležitějších kultických hudebních nástrojů. Práce je zakončena informacemi o postavení muzikantů ve společnosti a o jednotlivých staroegyptských hudebnících.
|
|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Symbolika a vizuální rétorika chrámu Borobudur v kontextu moderní doby
Pyšová, Michaela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Michaela Pyšová 2016 SYMBOLIKA A VIZUÁLNÍ RÉTORIKA JAVÁNSKÉHO BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU BOROBUDUR bakalářská práce Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce se zabývá javánskou buddhistickou stavbou Borobudur, která je díky své ojedinělé architektonické podobě a symbolické hodnotě důležitou součástí hmotného indonéského a světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba představuje symbol buddhistické kosmologie a i dnes mnichy je využívána ve svém původním rituálním kontextu. Mentalita javánského myšlení se však po staletí vyvíjí v závislosti na proměně nábožensko-filozofických doktrín a mění se proto i porozumění poselství monumentu současnou islamizovanou společností. Úvod práce vymezuje kulturně-historický kontext vzniku Borobuduru v rozsahu od období počátků buddhismu v Indii přes šíření nauky do oblasti Indonéského souostroví a její splývání s lokální vírou. Další část je věnována architektuře monumentu, poselstvím reliéfů a přesahem významu stavby do moderní doby. Cílem je primárně analýza javánské chrámové architektury jako ideového systému, který vyjadřuje filozofické hodnoty buddhistické kultury s přesahem do moderní doby.
|
|
|
"Egejský list" z chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán: zmapování současného poznání
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Bakalářská práce pojednává o "Egejském seznamu" z chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Snaží se odpovědět na otázku, zda-li je možné pomocí této památky zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je tato památka zasazena do širšího kontextu, je pojednáno jak o ostatních topografických seznamech, tak o chrámu, v němž byla nalezena. Dále je zde kapitola pojednávající o různých interpretacích této památky. Práce obsahuje též zhodnocení chrámu v Solebu, pro tyto účely byl vytvořen překlad toponym, které byly srovnány s toponymy v chrámu na Kóm el-Hittánu. Chrám v Solebu byl použit také pro rekonstrukci výzdoby v chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Pomocí výzdobného programu bylo dokázáno, symbolické zasazení "Egejského seznamu" do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Šebela, Vojtěch ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh Římskokatolického kostela Seslání Ducha svatého v Brně Líšni. Objekt bude doplněním potřeb Salesiánské komunity, která v blízkém domě mládeže Salesko působí již téměř 30 let a zaměřuje se na výchovu mládeže metodami od Dona Bosca. V návrhu kostela se také počítá s vybudováním zázemí farníků a ubytováním Salesiánů. Dále by měl sloužit nejen současné komunitě, ale i širší veřejnosti. Návrh nabízí řešení, jak v moderní době začlenit stavbu těchto rozměrů do urbanistického celku jako je sídliště. To vše s důrazem na minimalizování negativních dopadů na stávající obyvatele, kteří okolní plochy využívají k rekreaci. Stavba se bude skládat ze dvou funkčních celků. První bude tvořen objektem kostela s kapacitou 300 sedících a 100 stojících farníků. Druhou částí bude farní centrum s komunitním sálem pro 100 osob. Dále se zde budou nacházet byty pro kněze, zájmová dílna a farní kanceláře.
|
|
|
Poselství knihy Ageus
Holý, Jiří ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Poselství knihy Ageus Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá poselstvím knihy Ageus, používá dva základní zdroje: hebrejský text (Tanach) a řecký text (Septuagintu). Každý z původních textů je přeložený do češtiny v rámci exegetického výzkumu. Obě exegeze jsou učiněny verš po verši. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zaměřuje na poselství knihy Ageus v Tanachu, druhá kapitola v Septuagintě. Třetí kapitola porovnává výsledky obou exegezí. Poslední kapitola této práce sleduje historii interpretací, tj. výsledky vybraných vykladačů: Jan Kalvín a jiní v 19., 20. a 21. století v Evropě a v USA. Komentáře knihy Ageus neodráží vše, autor této práce na to reaguje v poslední kapitole (na základě obou exegezí). To je přínos této práce. Boží poselství ke svému lidu je tím nejdůležitějším poselstvím knihy Ageus. Většina teologů Starého zákona tvrdí, že Božím záměrem byl nový chrám v Jeruzalémě (tj. druhý chrám). Výsledky této práce se shodují s výsledky českého teologa Jiřího Beneše (2006): Boží slovo o chrámu je metaforou, chrámem je Boží lid. Božím záměrem je pokání srdce. Poselství knihy Ageus je ve shodě s poselstvím Nového zákona (J 2,19-22; Sk 15,13-18; 2 K 6,16). Pád prvního chrámu (Šalomounův chrám) v r. 587 př. n. l. a pád druhého chrámu v r. 70 n. l. také potvrzují výsledky této...
|
|
|
Symbolika a vizuální rétorika chrámu Borobudur v kontextu moderní doby
Pyšová, Michaela ; Petrů, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Ondřej (oponent)
Michaela Pyšová 2016 SYMBOLIKA A VIZUÁLNÍ RÉTORIKA JAVÁNSKÉHO BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU BOROBUDUR bakalářská práce Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce se zabývá javánskou buddhistickou stavbou Borobudur, která je díky své ojedinělé architektonické podobě a symbolické hodnotě důležitou součástí hmotného indonéského a světového kulturního dědictví UNESCO. Stavba představuje symbol buddhistické kosmologie a i dnes mnichy je využívána ve svém původním rituálním kontextu. Mentalita javánského myšlení se však po staletí vyvíjí v závislosti na proměně nábožensko-filozofických doktrín a mění se proto i porozumění poselství monumentu současnou islamizovanou společností. Úvod práce vymezuje kulturně-historický kontext vzniku Borobuduru v rozsahu od období počátků buddhismu v Indii přes šíření nauky do oblasti Indonéského souostroví a její splývání s lokální vírou. Další část je věnována architektuře monumentu, poselstvím reliéfů a přesahem významu stavby do moderní doby. Cílem je primárně analýza javánské chrámové architektury jako ideového systému, který vyjadřuje filozofické hodnoty buddhistické kultury s přesahem do moderní doby.
|
host ::
RSS.